do not follow here
Stellar Catalog
more icon
Katalog blízkých hvězd
more icon
Stein 2051 B
more icon

Hvězda Stein 2051 B

Bílý trpaslík Stein 2051 B se nachází 18 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou hvězdu spektrální třídy DC5, která má 68 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
18 světelných let

Stein 2051 B

Bílý trpaslík (spektrální třída DC5)

Základní parametry

icon weight
Hmotnost: 68 % M Slunce | 712 M Jupiter
temperature iconTeplota: 7130 K | 1.23 T Slunce
(Zatím žádné potvrzené exoplanety)

Fotometrie hvězdy

5
10
15
20
25
30
35
K
2.1
H
1.6
J
1.2
Grp
0.8
I
0.8
G
0.6
V
0.5
Gbp
0.5
B
0.4
U
0.3
Absolutní hvězdná velikost v různých částech elektromagnetického spektra od infračervené (pásmo K) po ultrafialovou (pásmo U).
Více o Stein 2051 B
Teplota na jejím povrchu je kolem 7130 K (6857 °C), což je asi 123 % teploty Slunce.
      Stein 2051 B se nachází na severní obloze, je ale příliš slabá a na vlastní oči ani běžným teleskopem ji neuvidíte. 
Další označení této hvězdy
EGGR 180, LHS 27, NLTT 13375, TYC 3744-2062-1, 2MASS J04311201+5858476, WD 0426+58, WD2 0426+585, WD3 0426+588, Gaia EDR3 470826482637310848
Externí zdroje
icon study
An Eccentric Planet Orbiting the Polar V808 Aurigae
Vědecká studie, Přijato: 26. 02. 2024
simbad icon
Simbad databáze (EGGR 180)
Astronomická databáze SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements and Bibliography for Astronomical Data)
gaia icon
Gaia databáze (Gaia EDR3 470826482637310848)
Archive from the Gaia mission
Zprávy z tohoto systému

Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.

Astronomové identifikovali nejjasnější a nejrychleji rostoucí kvazar

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.

Další studie podporuje existenci podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Mimas

Obrázek k článku:

Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.

Světlo z nejstarší pozorované černé díry pochází z doby pouhých 400 milionů let po Velkém třesku

Obrázek k článku:

Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích