do not follow here
Stellar Catalog
more icon
Katalog blízkých hvězd
more icon
Polaris Ab
more icon

Hvězda Polaris Ab

Žlutobílá hvězda Polaris Ab se nachází 433 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou hvězdu spektrální třídy F6V, která má 126 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
433 světelných let

Polaris Ab

Žlutobílá hvězda (spektrální třída F6V)

Základní parametry

icon weight
Hmotnost: 126 % M Slunce | 1320 M Jupiter
radius icon
Velikost: 104 % R Slunce | 10.3 R Jupiter
time iconStáří: 0.07 miliard let | 0.02 Slunce
luminosity iconZářivost: 3 L Slunce
(Zatím žádné potvrzené exoplanety)
Více o Polaris Ab
      Polaris Ab se nachází na severní obloze. 
Externí zdroje
Zprávy z tohoto systému

Starship by mohla podstoupit další test už dnes

Obrázek k článku:

Podle informací na síti X by mohla společnost společnost SpaceX provést další test vesmírné lodi prototypu Starship S28 a rakety Super Heavy B10. Obě zařízení už jsou sestavena na rampě v areálu Starbase v Texasu a prochází posledními připravami před svým třetím integrovaným startem.

U vnějších planet sluneční soustavy byly objeveny 3 malé měsíce

Obrázek k článku:

Pomocí výkonných pozemních teleskopů se astronomům podařilo nalézt 3 nové měsíce ve sluneční soustavě - jeden u Uranu a dva u Neptunu. Jedná se o nejslaběji zářící měsíce pozorované teleskopy z povrchu Země.

Zatím nejhmotnější pár černých děr dělí jen několik světelných let, není zřejmé proč ještě nedošlo k jejich kolizi

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu Gemini North se astronomům podařilo identifikovat zatím nejhmotnější dvojici supermasivních černých děr. Nachází se v galaxii B2 0402+379 (4C+37.11) ve vzdálenosti 750 milionů světelných let. Dohromady váží 28 miliard Sluncí, tedy víc než 6 tisíckrát více než černá díra v jádru Mléčné dráhy.

Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích