do not follow here
Stellar Catalog
more icon
Katalog blízkých hvězd
more icon
LP 380-6
more icon

Hvězda LP 380-6

Červený trpaslík LP 380-6 se nachází 39 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou hvězdu spektrální třídy M5V, která má typicky kolem 25 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
39 světelných let

LP 380-6

Červený trpaslík (spektrální třída M5V)

Základní parametry

icon weight
Hmotnost: 10 % M Slunce | 136.2 M Jupiter (odhad)
radius icon
Velikost: 20 % R Slunce | 1.7 R Jupiter (odhad)
(Zatím žádné potvrzené exoplanety)

Fotometrie hvězdy

5
10
15
20
25
30
35
K
2.1
H
1.6
J
1.2
Grp
0.8
I
0.8
G
0.6
V
0.5
Gbp
0.5
B
0.4
U
0.3
Absolutní hvězdná velikost v různých částech elektromagnetického spektra od infračervené (pásmo K) po ultrafialovou (pásmo U).
Více o LP 380-6
      LP 380-6 se nachází na severní obloze, je ale příliš slabá a na vlastní oči ani běžným teleskopem ji neuvidíte. 
Další označení této hvězdy
Gaia EDR3 1251824607045654016
Externí zdroje
icon study
Correlations between Ca II H&K Emission and the Gaia M dwarf Gap
Vědecká studie, Přijato: 22. 02. 2024
simbad icon
Simbad databáze (LP 380-6)
Astronomická databáze SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements and Bibliography for Astronomical Data)
gaia icon
Gaia databáze (Gaia EDR3 1251824607045654016)
Archive from the Gaia mission
Kategorie hvězd Červený trpaslík
Červení trpaslíci jsou hvězdy menší než Slunce a s nižší teplotou. Jejich hmotnost se pohybuje většinou mezi 10 - 50 % sluneční hmotnosti. Tato kategorie hvězd je v našem okolí nejpočetněji zastoupena.

Tento druh hvězdy má tak dlouhou životnost, že stáří vesmíru zatím neumožnilo jejich zánik nebo evoluci do další fáze. U masivnějších objektů by to měl být červený obr, u těch, které mají méně než 0.25 hmotností Slunce, zřejmě dojde ke vzniku teoretického modrého trpaslíka.
Zprávy z tohoto systému

Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.

Astronomové identifikovali nejjasnější a nejrychleji rostoucí kvazar

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.

Další studie podporuje existenci podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Mimas

Obrázek k článku:

Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.

Světlo z nejstarší pozorované černé díry pochází z doby pouhých 400 milionů let po Velkém třesku

Obrázek k článku:

Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích