do not follow here
Stellar Catalog
more icon
Katalog blízkých hvězd
more icon
Delta Capricorni Ab
more icon

Hvězda Delta Capricorni Ab

Modrobílý obr Delta Capricorni Ab se nachází 38 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou hvězdu, která má typicky kolem 800 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
38 světelných let

Delta Capricorni Ab

Modrobílý obr

Základní parametry

(Zatím žádné potvrzené exoplanety)
Více o Delta Capricorni Ab
      Delta Capricorni Ab se nachází na jižní obloze. 
Externí zdroje
icon study
An Eccentric Planet Orbiting the Polar V808 Aurigae
Vědecká studie, Přijato: 26. 02. 2024
Zprávy z tohoto systému

Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.

Astronomové identifikovali nejjasnější a nejrychleji rostoucí kvazar

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.

Další studie podporuje existenci podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Mimas

Obrázek k článku:

Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.

Světlo z nejstarší pozorované černé díry pochází z doby pouhých 400 milionů let po Velkém třesku

Obrázek k článku:

Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích