do not follow here
Stellar Catalog
more icon
Katalog blízkých hvězd
more icon
61 Cygni B
more icon

Hvězda 61 Cygni B

Oranžová hvězda 61 Cygni B se nachází 11 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou variabilní hvězdu spektrální třídy K7 V, která má 63 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
11 světelných let

61 Cygni B

Oranžová hvězda (spektrální třída K7 V)
variabilní hvězda

Umístění

Distance iconVzdálenost od primární hvězdy: 84 AU

Základní parametry

icon weight
Hmotnost: 63 % M Slunce | 660 M Jupiter
radius icon
Velikost: 60 % R Slunce | 5.9 R Jupiter
temperature iconTeplota: 3911 K | 0.68 T Slunce
time iconStáří: 6.1 miliard let | 1.33 Slunce
luminosity iconZářivost: 0.085 L Slunce
(Zatím žádné potvrzené exoplanety)

Fotometrie hvězdy

Magnitude iconZdánlivá hvězdná velikost (V): 6
Magnitude iconAbsolutní hvězdná velikost (V): 8.3
5
10
15
20
25
30
35
K
2.1
H
1.6
J
1.2
Grp
0.8
I
0.8
G
0.6
V
0.5
Gbp
0.5
B
0.4
U
0.3
Absolutní hvězdná velikost v různých částech elektromagnetického spektra od infračervené (pásmo K) po ultrafialovou (pásmo U).
Více o 61 Cygni B
61 Cygni B je asi 60 % velikosti Slunce a teplota na jejím povrchu je kolem 3911 K (3638 °C), což je asi 68 % teploty Slunce.
      61 Cygni B se nachází na severní obloze, na vlastní oči ji sice neuvidíte, ale můžete ji pozorovat běžným dalekohledem nebo teleskopem, a to i z území České republiky. 
Další označení této hvězdy
HD 201092, HIP 104217, HR 8086, BD+38°4344, LHS 63, Gaia EDR3 1872046574983497216
Externí zdroje
icon study
An Eccentric Planet Orbiting the Polar V808 Aurigae
Vědecká studie, Přijato: 26. 02. 2024
simbad icon
Simbad databáze (* 61 Cyg B)
Astronomická databáze SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements and Bibliography for Astronomical Data)
gaia icon
Gaia databáze (Gaia EDR3 1872046574983497216)
Archive from the Gaia mission
Kategorie hvězd Oranžová hvězda
Oranžové hvězdy hlavní posloupnosti jsou menší a méně zářivé než Slunce. Jejich velikost se většinou pohybuje mezi 60-90 % Slunce.
Zprávy z tohoto systému

Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.

Astronomové identifikovali nejjasnější a nejrychleji rostoucí kvazar

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.

Další studie podporuje existenci podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Mimas

Obrázek k článku:

Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.

Světlo z nejstarší pozorované černé díry pochází z doby pouhých 400 milionů let po Velkém třesku

Obrázek k článku:

Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích