do not follow here
Stellar Catalog
more icon
Katalog blízkých hvězd
more icon
33 G. Librae D
more icon

Hvězda 33 G. Librae D

Hnědý trpaslík 33 G. Librae D se nachází 19 světelných let od Slunce. Jde o samostatnou hvězdu spektrální třídy T8 C, která má 5 % hmotnosti slunce. V tomto hvězdném systému zatím nebyly pozorovány žádné exoplanety.
Vzdálenost od Slunce
19 světelných let

33 G. Librae D

Hnědý trpaslík (spektrální třída T8 C)

Základní parametry

icon weight
Hmotnost: 5 % M Slunce | 52 M Jupiter
radius icon
Velikost: 10 % R Slunce | 1.1 R Jupiter (odhad)
temperature iconTeplota: 500 K | 0.09 T Slunce
(Zatím žádné potvrzené exoplanety)

Fotometrie hvězdy

5
10
15
20
25
30
35
K
2.1
H
1.6
J
1.2
Grp
0.8
I
0.8
G
0.6
V
0.5
Gbp
0.5
B
0.4
U
0.3
Absolutní hvězdná velikost v různých částech elektromagnetického spektra od infračervené (pásmo K) po ultrafialovou (pásmo U).
Více o 33 G. Librae D
33 G. Librae D je asi 10 % velikosti Slunce a teplota na jejím povrchu je kolem 500 K (227 °C), což je asi 9 % teploty Slunce.
      33 G. Librae D se nachází na jižní obloze, je ale příliš slabá a na vlastní oči ani běžným teleskopem ji neuvidíte. 
Další označení této hvězdy
GJ 570 D, 2MASS J14571496-2121477, Gaia EDR3 6305165514134625024
Externí zdroje
icon study
An Eccentric Planet Orbiting the Polar V808 Aurigae
Vědecká studie, Přijato: 26. 02. 2024
simbad icon
Simbad databáze (GJ 570 D)
Astronomická databáze SIMBAD (the Set of Identifications, Measurements and Bibliography for Astronomical Data)
gaia icon
Gaia databáze (Gaia EDR3 6305165514134625024)
Archive from the Gaia mission
Kategorie hvězd Hnědý trpaslík
Hnědí trpaslíci nejsou skutečné hvězdy, neprobíhá v nich totiž termojaderná fúze. Jde o malé, chladné objekty, které jsou na pomezí mezi planetou a hvězdou.
Zprávy z tohoto systému

Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A

Obrázek k článku:

Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.

Astronomové identifikovali nejjasnější a nejrychleji rostoucí kvazar

Obrázek k článku:

Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.

Další studie podporuje existenci podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Mimas

Obrázek k článku:

Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.

Světlo z nejstarší pozorované černé díry pochází z doby pouhých 400 milionů let po Velkém třesku

Obrázek k článku:

Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.

Sledujte nás na sociálních sítích
Následujte nás na sociálních sítích